Křesťanská historie · referenční přehled
Edikty, které proměnily dějiny církve
Edikt je úřední vyhláška, nařízení nebo rozhodnutí panovníka či státní moci. Ve starověkém Římě šlo o veřejně oznámený příkaz nebo právní opatření vydané císařem či magistrátem.
Rok 313
Milánský edikt
latinsky Edictum Mediolanense
- • Vyhlásil náboženskou svobodu v celé Římské říši — každý si směl svobodně zvolit víru.
- • Ukončil pronásledování křesťanů a postavil křesťanství naroveň ostatním kultům.
- • Nařídil vrácení zabaveného majetku křesťanským obcím (kostely, pozemky, hřbitovy).
Rok 380
Soluňský edikt
latinsky Cunctos populos · vydán v Soluni (Thessalonica)
- • Křesťanství (nicejské vyznání) se stalo státním náboženstvím Římské říše.
- • Závazně určil víru v Trojici podle vyznání Nikajského koncilu (325) jako jediné pravověrné křesťanství.
- • Označil ostatní směry (zejména ariány) za heretiky a omezil pohanské kulty.
Související témata
Pokračuj na navazující referenční stránky.
Zdroje a doporučená literatura
Primární prameny a vybrané práce v češtině i v angličtině.
- • Lactantius, De mortibus persecutorum (cca 313–315), kap. 48 — nejstarší zachovaný text Milánského ediktu v latině.
- • Eusebios z Kaisareie, Historia ecclesiastica (X, 5) — řecká verze ediktu a komentář ze 4. století.
- • Codex Theodosianus XVI, 1, 2 (380) — Cunctos populos, plné latinské znění Soluňského ediktu.
- • Sókratés Scholastikos, Historia ecclesiastica V — kontext Theodosiovy náboženské politiky.
- Otevře externí aplikaciWikipedia (cs) — Milánský edikt
- Otevře externí aplikaciWikipedia (cs) — Soluňský edikt
- Otevře externí aplikaciLactantius, De mortibus persecutorum 48 (anglický překlad, New Advent)
- Otevře externí aplikaciEusebios, Hist. eccl. X, 5 (anglický překlad, New Advent)
- Otevře externí aplikaciCodex Theodosianus, kniha XVI (latinský text)
Bibliografické údaje jsou orientační — v knihovních katalozích (NK ČR, Souborný katalog) ověř aktuální vydání.